Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 

Všeradický dvůr s někdejším zámkem se nachází v jižní části obce. Dvůr tvoří nepravidelný lichoběžník, jehož západní stranu tvoří někdejší zámecká budova, severní stranu zděné kolny a špýchar, východní stranu někdejší stáje a chlévy a jižní stranu sýpky. Hlavní vjezd do dvora vede sklenutou vjezdovou branou s brankou pro pěší v severozápadním nároží dvora. Prostor západně a východně ode dvora býval parkově upraven, jak dokládá mapa Stabilního katastru z roku 1840; v dnešní době už po této úpravě není stop.

 ZÁMECKÁ BUDOVA

Někdejší zámecká budova na západní straně dvora, je obdélná, orientovaná podélně přibližně od severu k jihu. Budova je jednopatrová, nepodsklepená, krytá valbovou střechou krytou bobrovkami. Obvodové zdivo z větší části kamenné, lomové, doplněné cihlami. K severnímu průčelí přiléhá ve většině jeho šíře trojice jednoduchých přízemních obdélných garáží s plochou střechou.
Fasády objektu jsou hladké, novodobě upravené v meziválečném období. Průčelí jsou posazena na nízkém omítkovém soklu, dvojice obdélných portálů v kamenných neprofilovaných zárubních se segmentovými nadsvětlíky je uzavřena dvojkřídlými dveřmi ze šikmo skládaných výplňových křídel s pozdně klasicistním kováním. V jižní části dvorní fasády přízemí dochováno pozdně renesanční zdvojené okno v kamenném ostění lemovaném páskou s profilovaným parapetem a původní kovanou mříží; obdobně profilované parapety si zachovala také novodobě upravená okna v přízemí jižní fasády. Okna v patře jsou vesměs všechna novodobě upravena, některá ve východní fasádě a jedno ve fasádě západní rozšířena v potrojná; prostor salonu v jižní části patra (34 a 38) byl k východu do nádvoří otevřen dvojbokým arkýřem, k západu do někdejšího parku pak na celou šířku loggií. Fasáda je završena profilovanou korunní římsou . Západní část severního průčelí, v šíři někdejšího severního rizalitu, ubouraného při modernistické přestavbě, završuje jednoduchý trojúhelný štít s dvojicí obdélných oken; pod ním nalevo je v severní fasádě patra slepá dvojdílná obdélná nika, v níž je osazena busta zřejmě antického božstva nebo nezjištěné alegorie.
Interiér tvoří z největší části nepravidelný podélný dvojtrakt, pouze v nejjižnější prostoře přecházející v trojtrakt; půdorysné členění přízemí a patra je velmi podobné, téměř shodné.

 PŘÍZEMÍ

Do přízemí objektu je možno vstoupit od východu, z prostoru dvora, celkem čtyřmi vstupy; po jednom je pak v severní a západní fasádě. Přízemí je téměř v celém rozsahu klenuté, s výjimkou části prostor ve východním (dvorním) traktu – jde o prostory v jeho severní části, označené 01 – 02 a 06 – 13. Tyto prostory jsou plochostropé, ze vstupní chodby 06 pak vede jednoramenné zalamované schodiště do patra a podkroví objektu. Prostory v západním přízemním traktu, označené 03 – 05, 14 – 17 a 24 jsou sklenuty valenými klenbami se styčnými nebo vstřícnými trojbokými výsečemi, jejich hrany jsou na některých místech vyznačeny výraznými hřebínky; tyto klenby jsou zřejmě pozdně renesančního původu. Prostory jsou výrazně novodobě adaptovány, s výjimkou místnosti 24 jsou rozděleny novodobými příčkami. Do místnosti 03 vede z chodby 02 obdélný portál s dřevěnou profilovanou zárubní na soklu, zřejmě z 1. poloviny 18. století. Nalevo od vstupu ze dvora vede z této chodby jednoramenné hlavní schodiště do patra.
Zcela odlišné jsou klenby v jižní části přízemí – ve vstupní chodbě označené 21 a 25 jsou barokní plackové klenby na lehce stlačených pasech, v severní a západní části chodby 21 jsou klenební pole doplněna o vpadlá zrcadla kasulového tvaru. Severní část této chodby byla v 19. století předělena příčkami pro toalety. Pět přízemních místností na jižním konci přízemí (26 – 30) je sklenuto barokními stlačenými klenbami klášterního typu, s dvojbokými výsečemi a jednoduchými štukovými zrcadly rozmanitých tvarů ve vrcholcích. Severní část místnosti 30 byla novodobě předělena do dvou menších komor.

 PRVNÍ PATRO A PODKROVÍ

Patro objektu je v celém rozsahu plochostropé. Stropy tří místností východního traktu (33, 45 a 46) vyplňují vpadlá štuková zrcadla kasulového tvaru. Jinak je většina prostor výrazně novodobě upravena, týká se to zejména salonu (34), který vznikl vybouráním příčky mezi dvěma staršími místnostmi; na místě příčky je dnes stlačený pas. Místnost je vybavena krbem a vestavěným nábytkem, směrem k západu do někdejšího parku je po celé šířce otevřena loggií. Obdobně je tomu v sousední místnosti 41, odkud vede dřevěné dvakrát zalomené schodiště do pokoje služebné ve sníženém podkroví. Východní stěna sousedního kabinetu (38) směrem do dvora je prolomena dvojbokým arkýřem vyplněným velkým dvojdílným oknem. V místnostech 42, 45 a 46 byla při modernistické přestavbě prolomena velká trojdílná okna, doplněná vestavěnými parapetními skříňkami. V severozápadním koutě vstupní haly (33) nad schodištěm jsou zřejmě druhotně umístěna klasicistní kachlová kamna válcového tvaru s nástavcem zdobeným věncovým ornamentem. Spodní část kamen je zdobena alegorickými figurami antických božstev.
Do podkroví objektu vystupujeme jednoramenným jednou zalomeným schodištěm z chodby 51 ve východním traktu. Současný krov byl vystavěn koncem 60. let 19. století, dle dendrochronologických údajů bylo borové dřevo použité na jeho stavbu káceno v letech 1867 – 68. Krov je pozdním typem tzv. „Ránkova krovu“ s ležatou stolicí a šikmými vzpěrami; spočívá na podezdívce, v níž se dochovaly části odřezaných vazných trámů staršího krovu; jeho dřevo bylo jedlové a káceno bylo v letech 1741 – 42.

 ŠPÝCHAR

Špýchar na severní straně hospodářského dvora má lehce lichoběžníková půdorys, tři podlaží a je kryt sedlovou střechou s jednoduchými cihelnými štíty. Obvodové zdivo z lomového kamene, zčásti smíšené. Jednotlivá patra osvětlena příčně obdélnými sýpkovými okénky, zevnitř ve špaletách se segmentovými záklenky. Vstup v přízemí v jižní stěně ze dvora, obdélným portálkem v dřevěné profilované zárubni, uzavřeným jednokřídlými dveřmi z protisměrně šikmo skládaných desek. Portál je osazen v hluboké špaletě se segmentovým záklenkem.
Vnitřní konstrukci špýcharu tvoří trámové stropy, nesené podélnými průběžnými trámy, z nichž některé jsou zdobené jednoduchou řezbou (okosené okraje, vruby a záseky). Na průběžném trámu v přízemí je vyřezán letopočet „1696“ . Tyto trámy pak podepírají dřevěné sloupky na kamenných patkách, zdobené podobně. Nosná konstrukce je ve špatném stavu, na mnoha místech vyspravovaná a doplňovaná; přízemí je částečně nově podezděno. Patra jsou propojena vždy jedním jednoduchým schodištěm přibližně uprostřed dispozice. Krov špýcharu již není původní, má jednoduchou vaznicovou konstrukci se sloupky, cihlové štíty byly vztyčeny zároveň s ním zřejmě na sklonku 19. století.